Jsem výklenková holka. Dlouho jsem si to neuvědomovala, ačkoliv má životní i podnikatelská strategie byla vždy tato.
Nikdy jsem neuměla být v mainstreamu, co měli všichni, mě nezajímalo… Nikdy mě nebavilo soutěžit. Držím se už několik desítek let hesla, že buď soutěžíte, nebo tvoříte. Proto mě nikdy moc nezajímalo, co dělá „konkurence“. Ve své podstatě se konkurencí odmítám zabývat úplně. Není pro mě větší ztráty času, než přemýšlet, jak vyhrát nad konkurencí.
Můj fokus byl vždy na vytvoření či nabídce něčeho jedinečného, autentického, co konkurenci vůbec neřeší.
Nedávno jsem měla obchodní rozhovor s člověkem, který mi, po vzájemném představení si našich projektů, řekl, že se dlouho nesetkal s někým s tak výklenkovým myšlením.
Chvilku jsem přemýšlela, co tím vlastně myslel. Vzpomněla si na film Byl jednou jeden král a scénku s Vlastou Burianem: „Já jsem tajtrlík? Ty jsi tajtrlík! Za prvně nevím, co to je, a za druhý mně to uráží!“
Tak jsem musela na google a vyhledala, co by tak výklenkové myšlení mohlo být. A ejhle, niche marketing i ve wikipedii.
Tady citace:
„ Společnost, využívající strategii tržní niky, se zaměřuje na jeden, případně více úzkých segmentů trhu. Takový segment představují zákazníci, kteří vyžadují vysoce specializovaný produkt či službu. Pomocí této strategie se snaží firmy vyhnout přímé konkurenci velkých firem, obsluhujících široký tržní segment.
Tato strategie je vhodná především pro malé a začínající firmy, které nemají dostatečné prostředky k ovládnutí celého trhu. Umožňuje lépe zaměřit cílový segment, což je vlastně její podstatou. Zvlášť efektivní je pak v případě, kdy segment trhu je tak malý, že o něj velké firmy nejeví zájem.“
Moje podnikatelská dráha začala na mateřské dovolené. Tam, kde si většina užívá diskuze o tom, který dudlík či plena je lepší, ve mně se probudila neskutečná touha po svobodě – má dcera byla hlavním důvodem rozhodnutí, že chci být kdykoliv s ní a pro ni. Že žádný šéf ani finance mou svobodu toho, jak a s kým trávím čas, nebudou ovlivňovat.
Tenkrát jsem navíc byla odstěhovaná z Prahy do Tábora a veškeré mé profesní kontakty byly mimo. Tak jsem zahodila tituly a rozhlédla se, co tam může „mamina na mateřské“ a „ z nuly“ dělat. Do cesty mi přišel multilevel s kosmetickou značkou polské firmy. Říkala jsem si, ok, je to jednoduché a možná stejně jako já jsem teď mamka na mateřské a potřebuju si přivydělat, třeba jsou i jiné mamky na mateřské, co si potřebují přivydělat. Proto jsem nepsala žádné jmenné seznamy, neobvolávala rodinu ani bývalé spolužáky, jak nám radili… cíleně jsem vyhledávala mamky na mateřské a nabízela jim přivýdělek. V podstatě jsem vytvořila svůj segment trhu. Dnes vám to možná přijde běžné, ale píšu o roce 2005 a nebyly ani sociální sítě, měli jsme jen mail a možnost nějaké inzerce, celý internet byl ještě dost v rukou profíků.. povedlo se mi během cca roku takových maminek mít v síti asi dva tisíce, dostala jsem se do Top Ten té společnosti a příjem překročil „dospělou výplatu“, jak se označuje částka nad 100 000Kč.
Moje lekce, které mi multilevel připravil, jsou zdrojem na dalších x článků… tak teď trochu poskočím v čase k tomu, jak jsem začala budovat svou první s.r.o.
Shodou okolností jsem se ocitla v Turecku ( ano, souviselo to s tím multilevelem) a zaujal mě tam zvláštní produkt. Záchod, jehož součástí byla bidetová tryska. Říkala jsem si, to je super, mají to tady všude, to je taaaak praktické… proč to není i u nás? Tak jsem oběhala všechny prodejce a koukali na mě jak na blázna… max. mě odkázali na elektronickou toaletu za x desítek tisíc. Psalo se září 2008.
Prozkoumala jsem turecké výrobce a trochu zajímavým příběhem najednou stála v továrně druhého největšího výrobce sanitární keramiky v Turecku – Canakcilar Seramic. Přivítali mě obědem v zahradách jejich areálu, provedli asi dvouhodinovou obchůzkou a zeptali se mě, co chci. Řekla jsem, že chci exklusivní smlouvu na dovoz jejich wc s bidetovou tryskou do Čech a na Slovensko. Pokyvovali hlavou a zeptali se mě, z jaké jsem společnosti. Já na to: Tu teprve založím. Trochu byli v rozpacích. Pak je zajímalo, proč to vlastně chci. Tak jsem odpověděla, že mi přijde dobrej nápad, naučit Čechy mýt si zadek. … To už se začali upřímně smát. Asi po další půlhodinové konverzaci mi řekli, že jsem fakt blázen, ale že mi věří, že to dokážu, a tu smlouvu mi dali.
Tak se nastartovala éra mého trhu s wc+bidet2v1, jak jsem tu kombinaci toalety s bidetovou tryskou nazvala. Začátky byly opravdu těžké, za prvé v listopadu 2008 začala krize a nikdo z obchodníků nic nového nechtěl. Za druhé jsem vůbec nevěděla, jak to prodávat. Ale nevzdala jsem se, skoro veškerý čas věnovala studiu obchodu, marketingu a krok po kroku budovala svůj segment trhu =„hajzlíkový“ byznys. Dnes se tomu směju, ale je pravda, že naučit se prodat něco, co sice potřebuje každý, ale ne každý má důvěru to vůbec zkusit, protože Češi jsou zkrátka konzervativní, něco, co není předmětem virálního šíření (úplně si o tom nepovídáte v hospodě s přáteli) a navíc to kupujete jednou za patnáct let, nebylo snadné a musím říct, že mě to velmi zocelilo. Od té doby mi všechno ostatní přijde snadné a to opravdu nejsem povahou obchodník!
Mohla bych dovážet celý sortiment Creavit. Mají neskutečně krásná umyvadla, luxusní koupelnový nábytek ( žádný „DoDo“ = dodělej doma), kompletní sanitu, včetně baterií a snažit se tak konkurovat velkým velkoobchodním dovozcům. Jenže tam už bych tříštila pozornost a chtě nechtě bych se pustila do boje o nějaké pidiprocento trhu s vybavením koupelen, kde se bije o přízeň stovky firem.
Proto jsem zůstala u wc+bidetů2v1 a naopak rozšířila trh o Slovensko a Maďarsko.
K dnešnímu dni jsme jich již prodali několik desítek tisíc kusů. Skvělé je, že nás i zákazníci doporučují a do svých dalších nemovitostí si rozhodně kupují další. Zkrátka, kdo wc+bidet2v1 zkusí, už na normální toaletu nechce 😀
Toto není ale promo článek o toaletách. Kdybyste se přeci jen chtěli podívat, tak sem: www.wcbidety2v1.cz
Vrátíme se k výklenkovému myšlení. Aktuálně pracuji na přípravě online televize spojené s rozsáhlou obchodní platformou pro podporu vědomého podnikání. Hodně se mi selektovalo publikum a nejprve jsem měla pocit, že účel bude podpora drobného podnikání. Ale pak mi slovo drobné začalo vadit. Ačkoliv nikdy nebudu mířit na velké hráče a korporace, protože zkušenosti, inspiraci a porozumění mohu nabídnout spíše lidem, kteří se pustili do podobného boje jako já. Od nuly, pod vlajkou touhy po svobodě, s vášní a chutí vzít svůj život pevně do rukou. Tyto lidi vůbec nevnímám jako „drobné“ nebo „malé“. Slovo, které proto budu používat, je VĚDOMÉ PODNIKÁNÍ.
To je můj nový výklenek. A těším se, s kým se v něm potkám.
Mějte krásné dny.